Když se řekne Allan Simonsen, mnozí si vybaví malého, ale nesmírně šikovného útočníka, který v sedmdesátých letech okouzlil fotbalový svět. Tento dánský fotbalista byl skutečným fenoménem a dokázal něco, co se povedlo jen málokomu. V roce 1977 získal prestižní cenu Zlatý míč pro nejlepšího fotbalistu Evropy. Bylo to úžasné, protože byl menšího vzrůstu, ale na hřišti vynikal svou rychlostí, technikou a hlavně góly. Allan Simonsen ukázal, že velikost srdce a talentu je mnohem důležitější než výška.
Allan Simonsen se narodil 15. prosince 1952 ve Vejle v Dánsku. S fotbalem začal v místním klubu Vejle Boldklub, kde se rychle ukázal jeho obrovský talent. Už jako mladík byl vidět jeho cit pro míč a schopnost přelstít obránce. Jeho výkony si brzy všimli i v zahraničí a v roce 1972 udělal velký krok. Přestoupil do německého týmu Borussia Mönchengladbach, který se tehdy řadil mezi nejlepší v Evropě. V Německu prožil své nejúspěšnější roky. S Borussií získal několik titulů v německé lize, takzvané Bundeslize, a také dvakrát vyhrál Pohár UEFA, což byla tehdy jedna z největších evropských klubových soutěží. Jeho driblink, zrychlení a přesné střely z něj udělaly miláčka fanoušků.
Rok 1977 byl pro Allana Simonsena opravdu nezapomenutelný. Nejenže s Borussií Mönchengladbach hrál finále Poháru mistrů evropských zemí, předchůdce dnešní Ligy mistrů, ale hlavně získal Zlatý míč. Porazil takové hvězdy jako Kevin Keegan nebo Michel Platini, což jen podtrhlo, jak výjimečný tehdy byl. Bylo to obrovské uznání pro dánského hráče a pro klub z menšího města. Ukázal celému světu, že i menší fotbalisté z menších zemí mohou dosáhnout na vrchol. Po sedmi skvělých letech v Německu se v roce 1979 rozhodl pro další změnu a přestoupil do španělského velkoklubu FC Barcelona. Tam se mu také dařilo, přestože to nebylo vždy jednoduché kvůli pravidlům o počtu cizinců v týmu. S Barcelonou vyhrál španělský pohár Copa del Rey a také Pohár vítězů pohárů.
Jeho působení v Barceloně skončilo v roce 1982, když do týmu přišel legendární Diego Maradona. Pravidla dovolovala mít jen dva cizince v týmu, a tak Allan musel odejít, aby udělal místo pro novou hvězdu. Místo aby zamířil do jiného velkého evropského klubu, udělal překvapivý krok. Odešel do Anglie, do týmu Charlton Athletic, který hrál ve druhé lize. Chtěl hrát pravidelně a mít radost z fotbalu. I tam ukázal své kvality a stal se hvězdou týmu. Ale brzy se rozhodl vrátit domů, do svého milovaného Dánska. V roce 1983 se vrátil do svého mateřského klubu Vejle Boldklub, kde kdysi začínal. Byl to krásný návrat. Pomohl týmu k zisku dánského ligového titulu, což bylo pro něj i pro klub skvělé zakončení jedné etapy. Ukázal tak svou věrnost a lásku k místu, odkud pocházel.
Allan Simonsen byl také důležitou postavou dánského národního týmu. Reprezentoval Dánsko na mnoha zápasech a turnajích. Byl součástí týmu na olympijských hrách v roce 1972, kde Dánsko předvedlo dobré výkony. Jeho největší reprezentační úspěchy přišly v osmdesátých letech, kdy byl Dánsko na vzestupu. Hrál na mistrovství Evropy v roce 1984, i když se tam bohužel zranil hned v prvním zápase. Přesto byl důležitou součástí týmu, který tehdy postoupil až do semifinále. Jeho přínos pro dánský fotbal byl obrovský. Pomohl zemi ukázat se na fotbalové mapě a inspiroval mnoho mladých hráčů.
Po skončení hráčské kariéry se Allan Simonsen věnoval trénování a také působil jako fotbalový expert v televizi. Vždy zůstal spojen s fotbalem, který tolik miloval. Jeho jméno je dodnes synonymem pro dánskou fotbalovou legendu. I přes svůj menší vzrůst dokázal, že s velkým talentem, pílí a odhodláním se dá dosáhnout na ty největší mety. Allan Simonsen je příkladem pro všechny, že sny se mohou splnit, pokud jim věříte a tvrdě na nich pracujete. Je jedním z největších fotbalistů, jaké kdy Dánsko mělo, a jeho příběh inspiruje i dnes.