Každý fotbalový fanoušek zná jméno Filippo Inzaghi. Byl to útočník, který nebyl vždycky ten nejrychlejší nebo nejtechničtější, ale měl dar, který ho odlišoval od ostatních: instinkt zabijáka v pokutovém území. Jeho kariéra byla plná gólů, trofejí a nezapomenutelných momentů. Filippo se narodil 9. srpna 1973 v Itálii. Už od malička miloval fotbal a snil o tom, že se stane slavným hráčem.
Jeho fotbalová cesta začala v mládežnických týmech místních klubů. Filippo byl vždycky cílevědomý a tvrdě trénoval, aby se zlepšoval. První profesionální smlouvu podepsal v klubu Piacenza. Tam začal ukazovat svůj talent a skórovat góly. Jeho schopnost najít si správné místo v pokutovém území a zakončit s chladnou hlavou si rychle všimli větší kluby. V roce 1997 se Filippo stěhoval do Juventusu Turín, jednoho z největších italských klubů. Tam si zahrál po boku dalších hvězd a ukázal světu, co umí.
V Juventusu si Filippo vybudoval pověst nebezpečného útočníka. Jeho styl hry byl trochu zvláštní. Často se zdálo, že je v ofsajdu, ale díky své rychlosti a čtení hry se dokázal včas uvolnit a skórovat. Někteří fanoušci si z něj dělali legraci a říkali mu „král ofsajdů“, ale pro obránce byl noční můrou. S Juventusem vyhrál několik ligových titulů a ukázal se i v evropských pohárech. Jeho góly pomáhaly týmu k úspěchu.
Největší část své kariéry však Filippo strávil v AC Milán. Přestoupil tam v roce 2001 a stal se ikonou klubu. V Miláně zažil svá nejlepší léta. Spolu s dalšími skvělými hráči jako Andrij Ševčenko nebo Kaká tvořil nebezpečné útočné duo. Filippo byl jako ryba ve vodě v Lize mistrů. V tomto prestižním evropském poháru se mu dařilo skvěle a vstřelil mnoho důležitých gólů. Dvakrát vyhrál Ligu mistrů s AC Milán, v letech 2003 a 2007. V památném finále v roce 2007, kde AC Milán porazil Liverpool 2:1, vstřelil oba góly. To byl vrchol jeho klubové kariéry.
Filippo byl také důležitým hráčem italské reprezentace. Hrál na několika mistrovstvích světa a mistrovstvích Evropy. V roce 2006 se stal mistrem světa s Itálií, i když na turnaji nedostával tolik příležitostí jako jiní útočníci. Jeho přítomnost v týmu byla ale důležitá pro morálku a zkušenosti. Byl to hráč, který vždycky bojoval do poslední chvíle.
Co dělalo Filippa tak výjimečným? Nebyla to jen jeho schopnost dávat góly. Byl to jeho neuvěřitelný přístup k fotbalu. Byl to bojovník, který nikdy nehrál na půl plynu. Vždycky se snažil ze sebe vydat maximum. Jeho oslavy gólů byly také nezapomenutelné, často běhal s rukama nad hlavou nebo se radoval s fanoušky. Byl to hráč, který hrál srdcem.
Po ukončení hráčské kariéry v roce 2012 se Filippo rozhodl zůstat u fotbalu. Stal se trenérem. Začal trénovat mládežnické týmy a později i seniorské. Jeho znalosti a zkušenosti z hráčské dráhy mu pomohly v trenérské kariéře. Vedl například AC Milán jako hlavní trenér. I když trenérská dráha je jiná než hráčská, Filippo do ní vkládá stejné nadšení a odhodlání.
Filippo Inzaghi zanechal v historii fotbalu nesmazatelnou stopu. Byl to útočník, který dokázal, že i když nejste nejrychlejší nebo nejkreativnější, můžete být díky svému instinktu a odhodlání legendou. Jeho góly a úspěchy budou navždy připomínány fanoušky po celém světě. Je to inspirace pro mladé fotbalisty, kteří sní o velkých úspěších. Filippo ukázal, že s pílí a vírou v sebe sama je možné dosáhnout i těch nejvyšších cílů.