Alessandro Del Piero, pro fanoušky prostě „Alex“, se narodil 9. listopadu 1974 v italském městě Conegliano. Odmalička miloval fotbal. Jeho otec byl velkým fanouškem Juventusu, a tak se Alessandro brzy zamiloval do „Staré dámy“. V dětství hrál za lokální týmy, kde ukazoval svůj mimořádný talent. Byl rychlý, šikovný a uměl dát gól z každé pozice. Jeho sny byly velké – chtěl hrát za Juventus a stát se slavným fotbalistou.
Jeho kariéra začala v menším klubu Padova. Už tam si ho všimli skauti Juventusu. V roce 1993, ve svých 18 letech, přestoupil do turínského gigantu. Byl to pro něj splněný sen. V Juventusu se setkal s legendami jako Roberto Baggio. Alex se rychle učil a brzy dostal šanci hrát v prvním týmu. Jeho první sezóna byla skvělá. Dal několik gólů a ukázal, že je obrovský talent. Fanoušci si ho hned zamilovali pro jeho úsměv, skromnost a hlavně pro jeho fotbalové umění.
Del Piero se v Juventusu rychle stal klíčovým hráčem. Jeho pozice byla obvykle útočník nebo ofenzivní záložník. Uměl skvěle driblovat, přihrávat a hlavně dávat góly. Jeho nejslavnější „delpiero gól“ byl ten, kdy se trefil zpoza velkého vápna do šibenice. Byl to nádherný pohled, jak míč letěl do sítě. Postupně se stal jedním z nejlepších hráčů v Itálii. Jeho spolupráce s dalšími hvězdami Juventusu byla úžasná. Vyhráli spolu mnoho titulů v Serii A, italské lize.
Největším úspěchem v klubové kariéře bylo vítězství v Lize mistrů v roce 1996. To byl vrchol jeho snů. Juventus porazil Ajax Amsterdam po penaltách a Alex mohl slavit s fanoušky. Byl to nezapomenutelný moment pro celý klub. Del Piero se stal symbolem Juventusu. Nosil dres s číslem 10, které nosily největší legendy. Jeho kapitánská páska na ruce byla důkazem jeho vůdcovství a respektu, který si v týmu získal.
Alessandro Del Piero strávil v Juventusu neuvěřitelných 19 let. To je v dnešním fotbale velmi dlouhá doba. Během těchto let zažil i těžké chvíle. Juventus byl v roce 2006 potrestán za korupci a sestoupil do druhé ligy. Mnoho hvězd odešlo, ale Alex zůstal. Řekl, že chce Juventusu pomoci vrátit se zpět. A to se mu podařilo. V sezóně 2006/2007 Juventus vyhrál druhou ligu a vrátil se do nejvyšší soutěže. To ukázalo jeho obrovskou loajalitu a lásku ke klubu.
Jako kapitán vedl tým s grácií a odhodláním. Nikdy se nevzdával. Jeho góly často rozhodovaly zápasy. Byl známý svou pracovitostí a profesionalitou. Trénoval tvrdě a na hřišti vždy nechal všechno. Fanoušci ho milovali nejen kvůli gólům, ale i kvůli jeho osobnosti. Byl skromný, přátelský a vždy si našel čas na fanoušky. Jeho „živá“ přítomnost na hřišti a mimo něj byla pro Juventus nesmírně důležitá.
Kromě klubové kariéry hrál Alessandro Del Piero i za italskou reprezentaci. Byl součástí týmu, který vyhrál Mistrovství Evropy do 21 let v roce 1994 a Mistrovství světa v roce 2006. Na světovém šampionátu v Německu dal ve finále gól proti Francii, který pomohl Itálii k vítězství. Byl to pro něj další velký úspěch v národním dresu. Celkem za Itálii odehrál 91 zápasů a dal 27 gólů.
Po odchodu z Juventusu v roce 2012 hrál Del Piero ještě v Austrálii za Sydney FC a v Indii za Delhi Dynamos. I v těchto klubech ukázal své umění a stal se oblíbencem fanoušků. V roce 2015 ukončil svou profesionální fotbalovou kariéru. Zanechal za sebou neuvěřitelnou stopu. Stal se legendou Juventusu, jedním z nejlepších italských fotbalistů všech dob. Jeho góly, jeho styl hry a jeho loajalita k jednomu klubu budou navždy připomínány. Alessandro Del Piero je pro mnoho lidí nejen fotbalista, ale i vzor a skutečná ikona.