Fabrizio Ravanelli, fotbalista s přezdívkou „Bílé Pírko“, byl jedním z nejzajímavějších útočníků devadesátých let minulého století. Narodil se 11. prosince 1968 v italském městě Perugia. Už jako malý kluk miloval fotbal a snil o tom, že se jednou stane slavným hráčem. Jeho cesta k vrcholu nebyla jednoduchá, ale díky své píli, odhodlání a střeleckým schopnostem si získal srdce fanoušků po celé Evropě. Ravanelliho si lidé pamatují nejen pro jeho góly, ale i pro jeho zvláštní oslavu. Když dal gól, často si přes hlavu přetáhl dres, což vypadalo, jako by se na chvíli schoval. Byl to útočník, který nikdy nic nevzdával a bojoval za každý míč. Jeho vlasy byly bílé, proto se mu říkalo „Bílé Pírko“ nebo v Itálii „Penna Bianca“.
Svou profesionální kariéru začal Fabrizio Ravanelli v rodném klubu Perugia v roce 1986. Tam hrál tři sezóny a ukázal, že má talent dávat góly. Poté vystřídal několik menších italských klubů jako Avellino, Casertana a Reggiana. V těchto týmech sbíral zkušenosti a zlepšoval se. Každý rok střílel více a více gólů, což si začaly všímat i větší kluby. Bylo jasné, že Ravanelli je útočník, který umí zakončovat a je nebezpečný pro každou obranu. Jeho výkony ho brzy vynesly do jednoho z největších klubů v Itálii a na světě.
V roce 1992 se Fabrizio Ravanelli dostal do velkého klubu Juventus Turín. To byl pro něj obrovský krok vpřed. V Juventusu se stal skutečnou hvězdou. Nosil dres s číslem 11 a byl důležitou součástí týmu, který vyhrával jednu trofej za druhou. S Juventusem vyhrál italskou ligu, takzvanou Serie A, v sezóně 1994/1995. Také získal Italský pohár a Italský superpohár. Ale největší úspěch přišel v roce 1996, kdy Juventus vyhrál Ligu mistrů, nejprestižnější klubovou soutěž v Evropě. Ravanelli v tomto finále dokonce vstřelil gól proti Ajaxu Amsterdam. Bylo to nezapomenutelné vítězství a pro Fabrizia to byl vrchol jeho klubové kariéry. V Juventusu strávil čtyři úspěšné roky a fanoušci si ho zamilovali pro jeho bojovnost a góly.
Po skvělých letech v Itálii se Fabrizio Ravanelli rozhodl zkusit štěstí v Anglii. V roce 1996 přestoupil do klubu Middlesbrough, který hrál Premier League. Jeho příchod byl velkou událostí a fanoušci ho vítali jako hrdinu. Hned v prvním zápase za Middlesbrough vstřelil hattrick, tedy tři góly. Během jediné sezóny v Anglii si získal velkou popularitu, i když jeho tým nakonec sestoupil z nejvyšší ligy. Middlesbrough se s ním dostalo až do finále Anglického poháru (FA Cup) a Ligového poháru, ale obě finále prohrálo. Ravanelli byl ale střelecky velmi úspěšný a ukázal, že umí dávat góly i v tvrdé anglické lize.
Z Anglie se Fabrizio Ravanelli přesunul do Francie, kde hrál za Olympique Marseille. I tam byl velmi úspěšný a pomohl týmu dostat se do finále Poháru UEFA, což je další důležitá evropská soutěž. Poté se vrátil do Itálie a v roce 1999 podepsal smlouvu s Lazio Řím. S Laziem opět vyhrál italskou ligu, Serie A, což bylo pro něj další velké vítězství. Bylo to v sezóně 1999/2000. Dokázal tak, že umí vyhrávat tituly i v jiných klubech než jen v Juventusu. Po Laziu hrál ještě krátce v Anglii za Derby County a ve Skotsku za Dundee. Nakonec se vrátil tam, kde začal, do svého rodného klubu Perugia, kde v roce 2003 ukončil svou bohatou hráčskou kariéru.
Fabrizio Ravanelli byl také důležitým hráčem pro italskou reprezentaci. Za svou zemi odehrál 22 zápasů a vstřelil 8 gólů. Reprezentoval Itálii například na Mistrovství Evropy v roce 1996. Po skončení hráčské kariéry se Ravanelli nevzdálil fotbalu. Začal se věnovat trénování. Nejdříve trénoval mládež v Juventusu a poté vedl i některé dospělé týmy, například francouzský Ajaccio. Fabrizio Ravanelli je dodnes vzpomínán jako vášnivý útočník, který vždycky dával do hry všechno a jehož góly a oslavy bavily miliony fanoušků. Jeho přezdívka „Bílé Pírko“ k němu dokonale seděla, protože na hřišti byl rychlý, lehký a neustále v pohybu, připravený kdykoli vystřelit na branku.